V listopadu 2014 jsem si splnil životní sen a na stará kolena koupil banjový klenot
Banjo GIBSON Ball Bearing - TB 4 # 8033 - 5 s prvky modelu Granada (od 1925) či pozdějším TB 6 ( vyráběn až od r.1928 ) - avšak vše original kompletovano v manufaktuře Gibson - Kalamazoo / Michigan v roce 1924/25
Zřejmě byly zohledněny požadavky a přáni zákaznika , který tehdy disponoval potřebnymi financemi - nejspíš se mu nelibila zlatá Granada BB ci TB 5 de Luxe , která se vyráběla už jako 10,5 " v "predmastertone" době do 1924 , ale tehdy jiz s BB toneringem . tak si nechal postavit srovnatelný nástroj s poniklovanymi kovy - Zákaznik byl opravdu dobře situovaný - o tom značně vypovídá i jeho adresa , definovana jako Stevens House . Usedlost velikosti zamku s velkym pozemkem .Banjo bylo koupeno prostřednictvím hudebního nakladatelství a prodejny hudebních nástrojů v Torontu - Fa. Claxton´s Music Store / Toronto . Firma zanikla ve 30-letech v době hospodářské krize .
Vzhledem k tomu , ze exportované nástroje měly nejen křídou a tužkou číslovaný rezonátor , ale i papírovou nálepku Made in U.S.A. a tento nastroj tyto znaky nemá - zato však vyrytou jmenovkou a adresou ( Stevens House ) a originální obtisk Claxton´s - domnívám se, že na žádost zákazníka byl rezonátor u Claxtona vybroušen , aby mohla byt adresa a jmenovka vyryta do zesvětleného dřeva . Na známku autentičnosti byl nalepen originální obtisk prodejce.
Banjo bylo do roku 2003 v majetku rodiny , pote jej zakoupil známý německý sběratel Günter Amendt z Düsseldorfu .
Od něho jej koupil sběratel Vladimír Škrdlík. Potom byl nastroj opatřen 5-ti strunným krkem ( fiddle cut , H&F ) pro dvojdílnou flange ze začátku 80.let, vyrobeným ( podle prodejce z USA ) Randy Woodem ( USA ) ze žíhaného javoru (stejný materiál jako originální krk), ebenu a hruškové dýhy.
Krk je výjimečné kvality, ale nenese nápis Mastertone na hlavě krku, nýbrž na 21. poli hmatníku, tak jak ji nesou nástroje od roku 1926.
Krk má originální ladící strojky Grover z 30.let , původní ladící strojky zůstaly namontovány na tenorovém krku, který byl spolu s originálním kufrem přiložen ke konverzi. Konverzi a napasováni krku provedl (snad - nepamatuje se) Jaroslav Průcha v roce 2004.
P.S. pokud někoho zajímá sestava ball bearing toneringu - a vůbec vývoj Gibsonů - viz.: https://siminoff.net/gibson-rim-evolution/
Kdysi dávno - viz "... jak jsem potkal banjo..." jsem banja i vyráběl - měl jsem tu výhodu, že táta byl povoláním dřevomodelář a soustružník dřeva. Do roku 1970 ale nebyly podklady, jak má banjo správně vypadat - o konstrukci, toneringu ani nemluvě.
První banjo jsme dělalí podle východoněmeckého banja, které Vašek Šimeček koupil od Honzy Bošiny z Mustangů. Nebyl to špatný nástroj, ale tonering nahrazoval jen v koruně bubnu stočený hliníkový pásek :-(. Několikrát jsem jej rekonstruoval, během času dostalo tonering a převodové mechaniky. Původně mělo zadní desku ale používal jsem je víc jako openback - v dobách ZŘÍDLA (viz) jsem jej měl jako hlavní nástroj.
První koupené banjo opět pocházelo z NDR. Tehdy (1969) stálo 2200 Kč a moje drahá maminka byla ochotná na to věnovat svůj více než měsíční plat. Mám jej dodnes. Je dlouhokrké, openback. Ale není to úplný openback - korpus je vespod protažený do středu - cca 3 cm - a je ukončen vnitřním korpusem, takže to vevnitř tvoří takové písmeno U po vnitřním obvodu korpusu. Podle Tsumura Collection takovéto nástroje okolo roku 1880 vyráběl S.S.S. Stewart.
Banjo má velmi příjemný zvuk. Původně mělo tonering opět z kovového stočeného pásku - ten jsem později nahradil klasickým toneringem podle flathead Gibsona - jen jsem musel tonering posadit na vnitřní stěnu korpusu a je vysoustružen z oceli. Dále jsou na něm převodové kolíky nové generace. Původní NDR se velmi rychle rozpadly :-).
Okolo roku 1987 jsem postavil za pomoci Jardy Krauze, Lojzy Postla (hmatník), Honzy Kuliše a Honzy Srbeného (kovy) banjo se zvláštní konstrukcí korpusu - je totiž vysoustružen z jednoho kusu olšové desky, není lepený.
Konstrukci drží kovový rám a tonering - opět typ Gibson flathead. Banjo má nádherný měkký dlouhý tón - vhodný na oldtime a k doprovodu zpěvu. Z neznalosti jsem jej nazval B&B Tubaphone - ale tubaphone tonering tam není. Chtěl jsem tam dát tubaphone tonering co vyrábí Láďa Ptáček - ale ten mi to rozmluvil - ono to banjo má skutečně lahodný zvuk. ( Někdy sem ještě přidám "zvuky")
Jako chuťovku mám starou Vegu - odhad výroby podle katalogů - dvacátá léta. Získal jsem jí okolo roku 1999 od jednoho Budějovického muzikanta, který je získal výměnou za mandolinu od nějakého Američana.
Má originální korpus vytvořený z jedné stočené javorové dyžiny kovotlačitelsky zapertlované do mosazného poniklovaného plechu. Horní pertl tvoří tonering. Banjo bylo z kategorie "levných" nástrojů - ve své době mohlo stát okolo 20 $. Původní hmatník - vykládaný perletí se rozpadl - byl totiž vytvořen jen z dýhy přetažené (i z boků !!!) přes nějakou dřevotřísku. Teď má nástroj ebenový hmatník za který děkuji Honzovi Kulišovi. Další, co jsem změnil byl pátý kolík - původně "houslový" v boku krku - to se opravdu ladit nedá. V hlavě jsou původní třecí kolíky bez převodu - jsou docela vymyšlené, dá se s nimi ladit a drží :-)....
Jen pro zajímavost, když tu v roce 2011 byla kanadská dívčí kapela Oh My Darling - mimoděk velmi dobrá - banjistka hrála - a velmi dobře - na tuto s odpuštěním "šunku".
V posledních dvaceti letech je pro mne hlavním nástrojem kopie modelu Fairbanks Whyte Laydie no.2 z období okolo roku 1907 - , kterou pro mne vyrobil Jarda Průcha. Je vyrobeno pod číslem 0062 roku 1993.
Používám na něm blánu Waverly FiberSkyn 2 - z první série výroby – materiál MYLAR (DuPont).
Struny Elixír Medium (.010-.023 in.)
- viz.: cz.pruchabanjos.cz/player.php?player=jan-bican-1952-cz
Tady je hlavička s Gryphonem - Ten vznikl a byl průvodním logem fy Farbainks a Cole - pak jej přejala Vega - když koupila Fairbankse.....
(The Gryphon headstock inlay was used by A. C. Fairbanks in the Whyte Laydie No. 2 and many other moderately well appointed banjos. In some of the finest banjos it was inlaid into the back side of the peghead..)
